Umakartové dveře: Jak je renovovat a kdy je raději vyměnit

Historie umakartových dveří v českých domácnostech

Umakartové dveře se staly nedílnou součástí československých domácností především v období 50. až 80. let 20. století. Jejich masové rozšíření souviselo s poválečnou výstavbou panelových domů a modernizací starších bytových jednotek. Tento specifický typ dveří se vyráběl z umakartu, což je materiál složený z několika vrstev papíru impregnovaného fenolformaldehydovou pryskyřicí, který byl poprvé vyvinut ve 30. letech 20. století.

V českém prostředí se umakartové dveře začaly objevovat nejprve v koupelnách a na toaletách, kde jejich odolnost vůči vlhkosti představovala významnou výhodu oproti klasickým dřevěným dveřím. Státní podniky jako Dřevona nebo Dřevoprůmysl zahájily v 50. letech sériovou výrobu těchto dveří, které se brzy staly standardním vybavením nově budovaných bytů. Charakteristický vzhled umakartových dveří, často v béžové nebo hnědé barvě s typickým vzorem imitujícím dřevo, se stal symbolem socialistické bytové kultury.

Popularita umakartových dveří dosáhla vrcholu v 70. letech, kdy byly instalovány prakticky do každého nového bytu v panelových domech. Jejich hlavními přednostmi byla cenová dostupnost, snadná údržba a relativně dlouhá životnost. Výrobci nabízeli několik základních designových variant, přičemž nejrozšířenější byly modely s reliéfním povrchem a geometrickými vzory. V této době se také začaly objevovat první barevné varianty, které měly oživit jinak strohý interiér socialistických bytů.

Zajímavostí je, že umakartové dveře se staly také předmětem kutilství a domácích úprav. Mnoho lidí se snažilo jejich vzhled vylepšit různými nátěry nebo polepením tapetou. V 80. letech se sortiment rozšířil o modely s různými povrchovými úpravami a dekory, které měly napodobit luxusnější materiály.

Přestože po roce 1989 začaly umakartové dveře postupně ustupovat modernějším materiálům a designům, v mnoha českých domácnostech přetrvaly až do současnosti. Jejich odolnost a praktičnost způsobily, že některé kusy slouží i po několika desetiletích používání. V posledních letech dokonce zaznamenáváme určitou vlnu retro nostalgie, kdy někteří majitelé starších bytů záměrně zachovávají původní umakartové dveře jako autentický prvek interiéru z období socialismu.

Výroba umakartových dveří v České republice postupně klesala během 90. let, až byla nakonec zcela ukončena. Poslední významný výrobce ukončil jejich produkci v roce 2003. Dnes jsou umakartové dveře považovány za charakteristický prvek československé bytové architektury druhé poloviny 20. století a představují zajímavý doklad o způsobu bydlení v této éře. Přestože již nejsou běžně dostupné v obchodech, stále existují firmy specializující se na jejich opravy a renovace.

Složení a výroba umakartu

Umakart je kompozitní materiál, který se vyrábí vrstvením papíru nebo textilních vláken impregnovaných syntetickou pryskyřicí, nejčastěji melaminovou nebo fenolovou. Základní složení umakartu tvoří několik vrstev, přičemž každá má svou specifickou funkci. Vrchní dekorativní vrstva je tvořena speciálně upraveným papírem s potiskem, který určuje konečný vzhled povrchu. Tato vrstva je prosycena melaminovou pryskyřicí, která zajišťuje vysokou odolnost proti poškrábání a chemickým vlivům.

Pod dekorativní vrstvou se nachází několik vrstev kraftového papíru, který je impregnován fenolovou pryskyřicí. Tyto vrstvy dodávají umakartu jeho charakteristickou pevnost a stabilitu. Počet těchto vrstev se může lišit podle požadované tloušťky konečného produktu, běžně se používá 6 až 12 vrstev. Spodní vrstva je obvykle tvořena podobným papírem jako vrchní část, aby se zabránilo kroucení materiálu.

Výrobní proces umakartu začíná přípravou jednotlivých vrstev papíru, které jsou postupně namáčeny v pryskyřičných lázních. Každá vrstva musí být dokonale prosycena pryskyřicí, aby bylo dosaženo požadovaných vlastností. Po impregnaci následuje částečné vysušení, při kterém se odpařují přebytečná rozpouštědla. Následně jsou jednotlivé vrstvy skládány na sebe v přesně stanoveném pořadí.

Takto připravený sendvič je umístěn do hydraulického lisu, kde je vystaven vysokému tlaku (kolem 100 kg/cm²) a teplotě přibližně 150 °C. Během lisování dochází k polymerizaci pryskyřic a vzniku pevných chemických vazeb mezi jednotlivými vrstvami. Tento proces trvá obvykle 45 až 60 minut, v závislosti na tloušťce materiálu a použitých pryskyřicích.

Pro výrobu umakartových dveří se používají speciální formáty desek, které jsou následně upravovány podle požadovaných rozměrů. Důležitou součástí výrobního procesu je také kontrola kvality, při které se sleduje zejména rovnoměrnost prosycení pryskyřicí, absence vzduchových bublin a pevnost spojení jednotlivých vrstev.

Moderní technologie výroby umakartu umožňuje vytvářet povrchy s různými dezény a strukturami, které mohou imitovat přírodní materiály jako dřevo nebo kámen. Výrobci také neustále pracují na vylepšování vlastností materiálu, například zvyšování odolnosti proti vlhkosti nebo zlepšování tepelné stability. Současné umakartové výrobky tak dosahují výrazně lepších parametrů než jejich předchůdci z poloviny 20. století.

Umakartové dveře, symbol éry normalizace, připomínají nám dobu, kdy se kvalita obětovala kvantitě a krása ustoupila praktičnosti

Radmila Pospíšilová

Výhody a nevýhody umakartových dveří

Umakartové dveře jsou již dlouhou dobu součástí českých domácností a jejich popularita má své opodstatnění. Mezi hlavní výhody těchto dveří patří především jejich cenová dostupnost, která je činí atraktivní volbou pro mnoho spotřebitelů. V porovnání s masivními dřevěnými dveřmi jsou umakartové dveře výrazně levnější, což je důležitým faktorem při rekonstrukci či vybavování nového bytu.

Vlastnost	Umakartové dveře	Dřevěné dveře
Materiál	Umakart (lisovaný papír s pryskyřicí)	Přírodní dřevo
Typické období výroby	1960-1990	Všechna období
Odolnost proti vlhkosti	Vysoká	Střední
Životnost	20-30 let	30-50 let
Údržba	Minimální	Pravidelná
Váha	8-12 kg	15-25 kg

Další významnou předností je snadná údržba a čištění. Povrch umakartu je odolný vůči běžným čisticím prostředkům a nečistoty lze snadno setřít vlhkým hadříkem. Tato vlastnost je zvláště oceňována v domácnostech s malými dětmi nebo v prostorách s vysokou frekvencí používání. Umakartové dveře jsou také velmi lehké, což usnadňuje jejich manipulaci a instalaci. Díky své nízké hmotnosti nezatěžují nadměrně zárubně a jsou vhodné i do starších bytů.

Na druhou stranu je třeba zmínit i některé nevýhody. Nižší odolnost vůči mechanickému poškození je jednou z hlavních slabin umakartových dveří. Povrch může být snadno poškrábán nebo otlučen, zejména v místech častého kontaktu. Při silnějším nárazu může dojít k promáčknutí nebo dokonce prasknutí dveřního křídla. Další nevýhodou je omezená životnost ve srovnání s masivními dveřmi. Časem může docházet k odlupování povrchové vrstvy, zejména v oblasti hran a rohů.

Z estetického hlediska mohou být umakartové dveře považovány za méně atraktivní volbu. Limitovaný výběr designů a povrchových úprav může být překážkou pro ty, kteří hledají specifický vzhled nebo chtějí dveře sladit s moderním interiérem. Umakart také nemůže plně napodobit přirozený vzhled dřeva, což může být pro některé zákazníky důležitým faktorem při výběru.

Důležitým aspektem je také zvuková izolace, která je u umakartových dveří obecně nižší než u masivních variant. To může být problematické zejména v bytových domech nebo v prostorách, kde je požadována vyšší míra soukromí. Tepelně-izolační vlastnosti jsou rovněž omezené, což může mít vliv na energetickou účinnost celého prostoru.

I přes tyto nevýhody zůstávají umakartové dveře praktickou volbou pro mnoho situací. Jsou ideální jako dočasné řešení, do vedlejších místností nebo tam, kde je prioritou nízká cena a snadná údržba. V koupelnách a vlhkých prostorách mohou být dokonce výhodnější než dřevěné alternativy díky své odolnosti vůči vlhkosti. Při správné péči a šetrném zacházení mohou umakartové dveře sloužit řadu let a plnit svůj účel stejně dobře jako dražší varianty.

Nejčastější typy a dezény umakartových dveří

Umakartové dveře byly v československých domácnostech velmi populární zejména v období 60. až 80. let minulého století. Mezi nejrozšířenější typy patřily především plné dveře bez prosklení, které se vyznačovaly charakteristickým dezénem imitujícím dřevo nebo geometrické vzory. Výrobci nabízeli několik základních variant povrchové úpravy, přičemž nejčastěji se můžeme setkat s hnědým odstínem připomínajícím ořechové dřevo nebo světlejším dezénem napodobujícím dub.

Velmi oblíbený byl také vzor s vertikálními pruhy, který opticky zvyšoval dveře a dodával jim elegantní vzhled. Tento dekor se často kombinoval s jednoduchým geometrickým reliéfem v horní nebo dolní části dveřního křídla. V některých případech byly dveře doplněny také horizontálními prvky, které vytvářely dojem kazetového členění.

Na trhu se objevovaly i modely s jemnou texturou připomínající kůru stromu nebo dřevěnou dýhu. Tyto varianty byly považovány za luxusnější a nacházely uplatnění především v reprezentativnějších prostorách bytů a domů. Specifickou kategorii tvořily dveře s plastickým reliéfem, který byl tvořen pravidelně se opakujícími geometrickými obrazci nebo stylizovanými rostlinnými motivy.

V panelákových bytech se často instalovaly umakartové dveře s charakteristickým dezénem tvořeným drobnými čtverečky nebo kosočtverci. Tento vzor byl praktický zejména z hlediska údržby, protože dobře maskoval drobné škrábance a opotřebení. Zajímavostí je, že některé dezény byly navrženy tak, aby opticky korespondovaly s tehdy populárním nábytkem z dřevotřísky.

Pro koupelny a toalety se často volily dveře s odolnější povrchovou úpravou a výraznějším reliéfem, který lépe odolával vlhkosti a častému používání. V těchto prostorách se můžeme setkat i s dezény obsahujícími drobné perforace nebo vroubkování, které zajišťovaly lepší odvětrávání místnosti.

Samostatnou kapitolu tvoří prosklené varianty umakartových dveří, kde se nejčastěji používalo drátěné sklo nebo různě strukturované ornamentální zasklení. Tyto dveře byly typické především pro vstup do kuchyně nebo obývacího pokoje a často měly v horní třetině prosklený průzor různých tvarů - od jednoduchého obdélníku přes složitější geometrické vzory až po stylizované květinové motivy.

V pozdějším období se objevily i modernější dezény s abstraktními vzory nebo imitací exotických dřevin, které měly oživit jinak strohý interiér socialistických bytů. Tyto varianty však nebyly tak rozšířené jako klasické dezény imitující běžné druhy dřeva. Některé typy umakartových dveří byly dokonce opatřeny speciální povrchovou úpravou, která měla zvýšit jejich odolnost proti poškrábání a usnadnit údržbu.

Údržba a čištění umakartových povrchů

Umakartové povrchy, které jsou typické pro dveře a další prvky v interiéru, vyžadují pravidelnou a správnou údržbu, aby si zachovaly svůj vzhled a funkčnost po dlouhá léta. Základem péče o umakartové dveře je pravidelné čištění běžnými čisticími prostředky určenými pro domácnost. Nejvhodnější je použít jemný saponátový roztok s vlažnou vodou, který účinně odstraní běžné nečistoty, otisky prstů a mastnotu. Je důležité vyvarovat se používání abrazivních čisticích prostředků nebo drátěnek, které by mohly povrch nenávratně poškrábat a narušit.

Pro odstranění odolnějších skvrn lze použít speciální čističe určené přímo na umakarty, které jsou šetrné k povrchu a zároveň účinně odstraňují i zažrané nečistoty. V případě silného znečištění je možné využít i jemnou melaminovou houbu, která dokáže odstranit i těžko odstranitelné skvrny bez poškození povrchu. Při čištění je vždy důležité postupovat opatrně a netřít příliš silně na jednom místě, aby nedošlo k narušení vrchní vrstvy umakartového povrchu.

Pravidelná údržba by měla zahrnovat i kontrolu všech spojů a hran umakartových dveří, kde se mohou objevit první známky opotřebení nebo odlupování. Tyto oblasti je třeba věnovat zvýšenou pozornost a případné problémy řešit včas, aby se zabránilo dalšímu poškození. V případě menších poškození lze využít speciální opravné tmely nebo lepidla určené pro umakarty, které dokáží účinně zacelit drobné praskliny nebo odštípnuté hrany.

Pro dlouhodobé zachování kvality umakartových povrchů je důležité udržovat v místnosti přiměřenou vlhkost a teplotu. Nadměrná vlhkost může způsobit bobtnání materiálu, zatímco příliš vysoké teploty mohou vést k deformacím. Doporučuje se udržovat relativní vlhkost vzduchu mezi 40-60% a teplotu do 25 stupňů Celsia. V koupelnách a místnostech s vyšší vlhkostí je nutné zajistit dostatečné větrání.

K ochraně umakartových dveří před mechanickým poškozením lze použít různé ochranné prvky, jako jsou gumové zarážky nebo ochranné lišty. Tyto prvky pomohou předejít otlučení hran a povrchu dveří při běžném používání. Při čištění je také důležité věnovat pozornost kování a pantům, které by měly být pravidelně promazávány, aby se zajistil hladký chod dveří a předešlo se nadměrnému namáhání umakartového povrchu.

V případě renovace starších umakartových dveří lze použít speciální nátěry nebo fólie, které dokáží oživit vzhled a prodloužit životnost povrchu. Před aplikací jakýchkoliv renovačních prostředků je však nutné povrch důkladně očistit a odmastit, aby nová povrchová úprava dobře přilnula a vydržela co nejdéle. Při výběru renovačních materiálů je důležité volit kvalitní produkty určené přímo pro umakarty, které zaručí dobrý výsledek a dlouhou životnost.

Životnost a odolnost umakartových dveří

Umakartové dveře jsou známé svou mimořádnou životností a odolností, což je jeden z hlavních důvodů, proč byly v minulosti tak oblíbené a dodnes je můžeme najít v mnoha českých domácnostech. Jejich konstrukce z lisovaných dřevěných vláken spojených pryskyřicí vytváří velmi pevný a stabilní materiál, který dokáže odolávat každodennímu používání po mnoho desetiletí. Běžná životnost kvalitně vyrobených umakartových dveří se pohybuje mezi 30 až 50 lety, přičemž při správné údržbě mohou vydržet i déle.

Odolnost proti mechanickému poškození je u umakartových dveří skutečně pozoruhodná. Materiál je odolný vůči nárazům, škrábancům a běžnému opotřebení. Díky své struktuře dokáže absorbovat drobné nárazy bez viditelného poškození, což je velkou výhodou zejména v domácnostech s dětmi nebo v prostorách s častým provozem. Povrchová úprava umakartových dveří je navíc rezistentní vůči většině běžných chemických látek, což usnadňuje jejich údržbu a čištění.

Významnou vlastností umakartových dveří je jejich stabilita v různých klimatických podmínkách. Na rozdíl od masivních dřevěných dveří jsou méně náchylné k deformacím způsobeným změnami vlhkosti a teploty. Nekroutí se, nebobtnají a zachovávají si svůj původní tvar i v prostředích s vyšší vlhkostí, jako jsou koupelny nebo prádelny. Tato vlastnost významně přispívá k jejich dlouhé životnosti a funkčnosti.

Z hlediska údržby jsou umakartové dveře velmi nenáročné. Pravidelné čištění běžnými čisticími prostředky je zpravidla dostačující pro zachování jejich vzhledu a hygienické čistoty. Povrch dveří je možné v případě potřeby renovovat speciálními nátěry, které dokáží prodloužit jejich životnost o další roky. Důležité je však věnovat pozornost správnému zavěšení dveří a údržbě kování, které může být často limitujícím faktorem životnosti celého systému.

V případě mechanického poškození lze umakartové dveře často opravit pomocí speciálních tmelů nebo výplní. Menší škrábance lze zamaskovat retušovacími tužkami nebo vosky, hlubší poškození vyžadují odbornější zásah. Renovace umakartových dveří je však ve většině případů možná a ekonomicky výhodná alternativa k jejich výměně.

Přestože moderní materiály a technologie nabízejí nové možnosti, umakartové dveře si stále zachovávají své místo díky kombinaci praktických vlastností. Jejich odolnost proti vlhkosti, mechanickému poškození a snadná údržba z nich dělají praktické řešení pro mnoho aplikací. V současnosti se dokonce objevují nové varianty umakartových dveří s vylepšenými vlastnostmi a modernějším designem, které navazují na osvědčenou tradici tohoto materiálu.

Renovace starých umakartových dveří

Renovace starých umakartových dveří představuje ekonomicky výhodnou alternativu k jejich kompletní výměně. Tyto dveře, které byly masivně instalovány zejména v panelových domech v 70. a 80. letech, jsou často stále funkční, ale jejich vzhled už neodpovídá současným estetickým požadavkům. Správně provedená renovace může výrazně prodloužit životnost dveří a zároveň jim dodat moderní vzhled.

Před zahájením renovace je nutné důkladně zhodnotit stav dveří. Pokud není umakartový povrch mechanicky poškozen nebo delaminován, můžeme přistoupit k renovaci. První krok spočívá v důkladném očištění povrchu. Používáme odmašťovací prostředky, které odstraní decades staré nečistoty a mastnotu. Následně je potřeba povrch zdrsnit pomocí brusného papíru se střední zrnitostí, což zajistí lepší přilnavost nových materiálů.

Klíčovou fází renovace je volba vhodného renovačního systému. Na trhu existuje několik osvědčených možností. Můžeme použít speciální renovační fólie, které se na upravený povrch lepí pomocí kontaktního lepidla. Další možností je aplikace dvousložkových epoxidových nátěrů, které vytvoří velmi odolný povrch. Moderním řešením je také použití renovačních panelů, které se na původní povrch mechanicky připevní.

Při práci s umakartovými dveřmi je důležité věnovat pozornost také kování a pantům. Často stačí jejich důkladné vyčištění, promazání a případně seřízení. Pokud jsou však již příliš opotřebované, doporučuje se jejich výměna za nové. Současný trh nabízí širokou škálu moderního kování, které může výrazně vylepšit celkový dojem z renovovaných dveří.

Zvláštní pozornost je třeba věnovat hranám dveří, které bývají nejvíce namáhané. Zde se osvědčilo použití speciálních hranových lišt nebo ABS hran, které zajistí nejen lepší vzhled, ale také zvýšenou odolnost proti mechanickému poškození. Důležité je také ošetření spodní hrany dveří, která je nejvíce vystavena vlhkosti, zejména v koupelnách.

Pro dosažení profesionálního výsledku je nezbytné pracovat v čistém a bezprašném prostředí s optimální teplotou mezi 18-22°C. Renovační materiály by měly být před aplikací aklimatizovány na pokojovou teplotu. Při práci s lepidly a nátěry je nutné zajistit dostatečné větrání a dodržovat bezpečnostní pokyny výrobce.

Finální úprava může zahrnovat instalaci nových těsnění, které zlepší zvukovou izolaci a zabrání průvanu. Moderní těsnící systémy jsou dostupné v různých barvách a lze je snadno přizpůsobit odstínu renovovaných dveří. Po dokončení všech prací je vhodné nechat dveře 24-48 hodin v klidu, aby došlo k dokonalému vytvrzení všech použitých materiálů.

Moderní alternativy k umakartovým dveřím

V současné době již naštěstí nejsme odkázáni pouze na klasické umakartové dveře, které byly typické pro výstavbu v druhé polovině 20. století. Moderní trh nabízí širokou škálu alternativ, které nejen že vypadají mnohem lépe, ale také poskytují lepší funkční vlastnosti. Jednou z nejoblíbenějších náhrad jsou dveře s CPL laminátem, které vynikají vysokou odolností proti mechanickému poškození a vlhkosti. Jejich povrch lze navíc velmi snadno udržovat a čistit, což je činí praktickou volbou zejména do koupelen a dalších vlhkých prostor.

Další významnou alternativou jsou dveře s HPL laminátem, které představují ještě odolnější variantu než CPL. Tyto dveře jsou schopné odolávat extrémním podmínkám a jsou často využívány v komerčních prostorách, ale své uplatnění nacházejí i v moderních domácnostech. Jejich předností je především dlouhá životnost a minimální nároky na údržbu.

Pro ty, kteří hledají luxusnější vzhled, jsou k dispozici dveře s přírodní dýhou. Ty sice vyžadují větší péči než laminátové varianty, ale nabízejí jedinečný přírodní vzhled a teplejší dojem. Každé dveře s přírodní dýhou jsou originálem, protože kresba dřeva je vždy unikátní. V porovnání s umakartovými dveřmi poskytují nesrovnatelně vyšší estetickou hodnotu a přirozenější vzhled.

Zajímavou možností jsou také celoskleněné dveře, které mohou být buď čiré, nebo různě dekorované pomocí pískování či digitálního tisku. Tyto dveře působí velmi moderně a vzdušně, přičemž dokáží opticky zvětšit prostor. Na rozdíl od umakartových dveří nabízejí možnost propojení prostorů při zachování fyzické bariéry.

Mezi další moderní alternativy patří dveře s akrylovým povrchem, které vynikají vysokým leskem a moderním vzhledem. Jsou dostupné v široké paletě barev a jejich povrch je velmi odolný proti poškrábání. Akrylové dveře jsou také velmi hygienické a snadno se udržují, což je činí vhodnou volbou do koupelen a toalet.

Pro ty, kteří preferují industriální styl, jsou k dispozici dveře s kovovým povrchem nebo jeho imitací. Tyto dveře mohou být vyrobeny z hliníku nebo oceli a často kombinují kov se sklem nebo jinými materiály. Nabízejí výbornou odolnost a moderní vzhled, který je v současné architektuře velmi žádaný.

Významným trendem posledních let jsou bezfalcové dveře, které se vyznačují elegantním designem, kdy dveřní křídlo lícuje s zárubní. Toto řešení působí velmi minimalisticky a čistě, což je v přímém kontrastu s někdejšími umakartovými dveřmi. Bezfalcové provedení je dostupné v různých materiálových variantách a představuje skutečně moderní alternativu k zastaralým umakartovým dveřím.

Cena umakartových dveří versus jiné materiály

Umakartové dveře patří mezi cenově dostupnější varianty interiérových dveří na českém trhu. Zatímco běžné umakartové dveře se pohybují v cenové relaci od 1500 do 3000 Kč za kus, dveře z masivního dřeva mohou stát i desetinásobek. Tento výrazný cenový rozdíl je jedním z hlavních důvodů, proč mnoho lidí stále volí umakartové dveře, zejména při rekonstrukcích panelákových bytů nebo při řešení ekonomicky úsporných projektů.

Ve srovnání s laminátovými dveřmi, které se cenově pohybují mezi 3000 až 7000 Kč, představují umakartové dveře výraznou úsporu. Dřevěné dveře s dýhou začínají na částce kolem 6000 Kč a mohou dosáhnout až k 15000 Kč za kus. Nejdražší variantou jsou masivní dřevěné dveře, jejichž cena se může vyšplhat až k 30000 Kč za jeden kus. Je však třeba vzít v úvahu, že umakartové dveře mají oproti dražším materiálům kratší životnost a nižší odolnost vůči mechanickému poškození.

Při kalkulaci celkových nákladů je nutné počítat i s montáží. Zatímco instalace umakartových dveří je relativně jednoduchá a může stát okolo 500-1000 Kč za kus, u dražších variant dveří se cena montáže může pohybovat v rozmezí 1500-3000 Kč. Další výhodou umakartových dveří je jejich nízká hmotnost, což snižuje náklady na dopravu a manipulaci.

Je důležité zmínit, že současné umakartové dveře prošly významným vývojem a nabízejí lepší vlastnosti než jejich předchůdci z období socialismu. Moderní výrobní technologie umožňují vytvoření různých dekorů a povrchových úprav, které mohou imitovat dražší materiály. Přesto však zůstávají cenově výhodnou alternativou. Při započítání všech nákladů včetně kování, zárubní a montáže může kompletní sestava umakartových dveří vyjít na 3000-5000 Kč, zatímco u dveří z kvalitnějších materiálů se dostáváme na částky od 10000 Kč výše.

Z dlouhodobého hlediska je třeba zvážit poměr ceny a životnosti. Kvalitní dřevěné dveře mohou při správné údržbě vydržet i několik desetiletí, zatímco životnost umakartových dveří se pohybuje okolo 10-15 let. Ekonomická výhodnost umakartových dveří je tedy nejvýraznější v případech, kdy není požadována dlouhodobá životnost nebo kde je plánována budoucí rekonstrukce. Pro nájemní byty nebo dočasné bydlení představují umakartové dveře praktické a ekonomicky efektivní řešení, které splní svůj účel bez nutnosti vysokých počátečních investic.

Ekologické aspekty umakartu

Umakart jako materiál používaný především v druhé polovině 20. století představuje z ekologického hlediska značnou zátěž pro životní prostředí. Při výrobě umakartu se používají fenolické pryskyřice a další chemické látky, které nejsou příznivé pro ekosystém. Tento materiál, který byl masivně využíván zejména pro výrobu dveří a obkladů v koupelnách, není biologicky odbouratelný a jeho likvidace představuje významný environmentální problém.

Při demolici starších bytových jednotek nebo rekonstrukcích vzniká značné množství umakartového odpadu, který nelze jednoduše recyklovat. Umakartové dveře obsahují kromě samotného umakartu také dřevotřískové jádro a kovové komponenty, což komplikuje jejich ekologickou likvidaci. Spalování umakartu je problematické kvůli uvolňování toxických látek do ovzduší, především formaldehydu a fenolů, které mohou mít negativní dopady na lidské zdraví i životní prostředí.

V současné době neexistuje efektivní způsob recyklace umakartu, což znamená, že většina vyřazených umakartových výrobků končí na skládkách. Zde se materiál rozkládá extrémně pomalu, přičemž do půdy a podzemních vod se mohou uvolňovat škodlivé látky. Environmentální zátěž je o to významnější, že umakart byl v československých domácnostech instalován ve velkém měřítku a nyní se tyto prvky postupně vyměňují za modernější materiály.

Problematická je také energetická náročnost výroby umakartu. Proces lisování za vysokých teplot a tlaků vyžaduje značné množství energie, což v době jeho masové produkce představovalo významnou uhlíkovou stopu. Moderní alternativy k umakartu jsou často vyráběny s ohledem na environmentální aspekty, využívají recyklovatelné materiály a jejich výroba je energeticky efektivnější.

Z hlediska dlouhodobé udržitelnosti je důležité zmínit, že umakartové dveře a obklady jsou často nahrazovány materiály, které lze po skončení životnosti recyklovat nebo ekologicky zlikvidovat. Jde například o dřevěné dveře s certifikací FSC, kompozitní materiály s vysokým podílem recyklovaných složek nebo moderní lamináty vyrobené s ohledem na životní prostředí.

Přestože umakart v době svého vzniku představoval inovativní a praktické řešení, z dnešního pohledu již nesplňuje současné ekologické standardy. Jeho negativní vliv na životní prostředí se projevuje nejen během výroby, ale především při likvidaci, která představuje dlouhodobou zátěž pro budoucí generace. Důležitým aspektem je také fakt, že umakartové výrobky mohou i po desetiletích používání uvolňovat malé množství škodlivých látek do svého okolí, což může mít vliv na kvalitu vnitřního prostředí v budovách, kde jsou stále instalovány.